Radka Fišarová: Zeleneč jsem objevila náhodou

Muzikálová a šansonová zpěvačka, která je známá jako česká Edith Piaf. Hudbě se věnuje i jako pedagožka na Pražské konzervatoři. V Zelenči žije už 12 let. V letošním roce se rozhodla podpořit iniciativu Sousedé pro Zeleneč a kandidovat do obecního zastupitelstva.

Proč se Vaší životní adresou stal zrovna Zeleneč?
Narodila jsem se a vyrůstala v Praze, kterou mám moc ráda. Ale když jsem začala uvažovat o možnosti vlastního bydlení, cítila jsem, že hledám něco jiného. Zázemí, soukromí a klid, s městem na dosah. Zelení prorostlý Zeleneč jsem objevila náhodou, díky jedné objížďce z dálnice. Hodně jsem váhala a bála se, že budu daleko dojíždět, a také změny. Realita byla taková, že jsem byla od prvního dne vděčná za tu volbu.
Jak jste s životem v Zelenči spokojená?
Zeleneč považuji za domov naší rodiny. Líbí se mi život v naší ulici. Mám ráda naše sousedy, cyklostezky, hospodu Zeland, která mi mnohokrát pomohla s obědem. Jsem ráda, že do centra můžeme jezdit pohodlně vlakem. Mohla bych dlouze a vděčně jmenovat. Nicméně musím konstatovat, že od doby, co tu bydlím, se tempo Zelenče zpomaluje. V posledních letech zejména. Mám pocit, jakoby se ztratila nějaká myšlenka, a pouze v krizových momentech se něco pohne, a i pak se stejně hledají jen záplaty, ne dlouhodobá řešení.
Od loňského roku vedete v Zelenči pěvecký kroužek…
Vloni v létě mě oslovila Petra Picková, zda bych nechtěla v Hobbýku otevřít  pěvecký kroužek. Už jsem o tom v minulosti uvažovala, ale toto byla jasná nabídka. Jsem za to moc ráda, protože jsem poznala báječné děti, od kterých jsem se hodně naučila. Některé z nich na první hodině neudržely jediný tón, a třeba se bály i představit. Když jsem je pak viděla, jak uvolněně řádí na závěrečném koncertě, zažila jsem pravý pocit satisfakce. Jsem na všechny pyšná.
Je v Zelenči kultury dost, nebo málo?
Je skvělé, kolik tu funguje spolků a jaké zde vytvářejí sportovní aktivity. Baví mě všechny akce pro děti, které v Zelenči probíhají. S těmi uměleckými akcemi je to slabší. Vlastně se tu v tomto ohledu neděje skoro nic. To, co bylo, postupně zaniká. Umím si zde představit třeba multifunkční knihovnu pro vzdělávání, zábavu i odpočinek, literární večery, pro projekty školáků. Sál pro kulturní využití jak pro děti, tak pro seniory.
Proč jste se rozhodla kandidovat v obecních volbách? 
Většinou se začneme o něco zajímat až ve chvíli, kdy se nás to začne nějak dotýkat. To byl i můj případ. Díky situaci v zelenečské základní škole s nedostatečnou kapacitou pro nadcházející prvňáky jsem si uvědomila, že zde nastala situace, která vzniknout vůbec nemusela, pokud by se zavčas řešila. Něco bylo důležitější. Ale hlavně jsem zjistila, že o Zelenči a o tom, co se tu plánuje a děje, nevím vůbec nic! Donutilo mě to mnohem více si všímat, zajímat se. Těch neřešených věcí, pro mě překvapivě, je tu celá řada.  Mám pocit, že Zeleneč dnes stojí na jedné osobě. Nesmírně si vážím našeho pana starosty, ale také cítím, že jedině fungující a rozmanitý tým může převzít dobré myšlenky a navíc je povýšit odborností v jednotlivých odvětvích.

Simona Kopová