Dřina, ale mě baví

Při pročítání obecní kroniky  zjistíte, že jeho rodina je jednou z nejstarších v Zelenči. Na polích v okolí soukromě hospodaří už 26 let. Jaroslav Křížek se svým bratrem tak po revoluci navázal na práci svého dědečka, který ještě před rokem 1948 v Zelenči hospodařil na sedmi hektarech půdy. 

To byli malí sedláci. Tehdy byli v Zelenči  velcí jen Novákovi, jak je dnes tiskárna a Jouzovi, kteří sídlili ve dvoře, který má dnes pronajatý obec pro Technické služby. Pak tady byl ještě pan Holub, naproti jak jsou dnes Součkovi a Pánkovi dole u rybníka. Těm velkým to pak komunisti sebrali a vystěhovali je. Děda hospodařil  až do roku 1958 a pak už to nešlo, a můj otec už pracoval ve státním statku.

Jak se dnes hospodaří v Zelenči na okraji Prahy? Co je nejtěžší?

Ti menší,  jako jsme my,  nemají moc šancí a když nebudou mít nástupce postupně zaniknou. My máme hodně polí pronajatých a pokud to vlastníci prodají,  je to  nevyhnutelné. Nejsložitější je vybrat co pěstovat a pak to hlavně prodat. Pěstujeme čtyři plodiny: pšenici, jarní ječmen, řepku a cukrovku. Víceleté pícniny nemůžeme pěstovat, protože v okolí není nikdo, kdo by to seno koupil, kromě Šestajovic tady nikdo nemá dobytek. Zkoušeli jsme i sóju, hořčici, mák nebo hrách, pěstujeme to, co prodáme.

Řada lidí raději pole prodala a věnovala se něčemu jednoduššímu. Místo nich pak vyrostla nová zástavba nebo haly, neměl jste někdy chuť to také udělat?

Občas jo, ale mě to baví. Holt tady se všechno přerušilo v 50. letech na dalších čtyřicet let a lidi, kteří dostali pole zpátky v restituci, už dělali třeba něco jiného a tak k tomu neměli vztah a prodali to. Nebo i pronajali, ale když dostanou nabídku od nějakého developera, tak to v tom nájmu nedostanou. A to je tady nejkvalitnější půda. Je to škoda. Já mám vnuka a brácha má vnuka a oba to chtějí dělat. Tak snad budou pokračovat.


Jaká bude letošní úroda?

Protože nepršelo, chybí nám takových 50–60 mm a je to znát. Ječmen je na polovičních výnosech. Pšenice je o čtvrtinu horší a řepka byla taky slabší, cukrovka ještě nevím. Měsíčně, když zaprší těch 30 mm, kdy má, tak to stačí. Když nezaprší dlouho, jak to letos bylo od 15. května, tak už je to na úrodě znát. Letos začaly žně i kvůli horku až o tři týdny dříve. Ječmen má i špatnou kvalitu. Prodáme ho jako krmný a cena bude nižší o tisíc korun za tunu. Pšenice má dobrou kvalitu, ale cena jde taky dolů.

Vyplatí se dnes vůbec něco pěstovat? Jak se daří domlouvat ceny?

Máme dlouholeté obchodní partnery, většinou vyvážíme do Německa. Prodáváme tam hlavně pšenici a částečně řepku. Cukrovku prodáme u nás, ale  v okolí je jen jeden cukrovar, vše se zrušilo. Pšenici musíme vyvážet, protože tady už nejsou mlýny. Vyvážíme do Německa a oni nám pak prodají mouku. Cena pšenice je navíc pomalu stejná jako před 30 lety. Tehdy jsme ji prodávali za 3,5 tisíce a dnes ji prodáváme za 4 tisíce a když si vezmete, jak od té doby stouply náklady..

Co říkáte na dnešní řepkové zemědělství?

O řepce mluví nejvíce ti, kteří tomu nerozumí. Letos to byla pylová hysterie, ale řepka je nejlepší předplodina.  V srpnu se zaseje, zakryje pole, protože má veliké listy a až do července je pole zakryté a půda nevysychá, a když naopak zaprší hodně,nikam se to  nesplavuje a voda zůstává v půdě, země je dobře prokypřená. Po ní je nejlepší zasít pšenici.  Jak už jsem říkal, jsou velmi omezené možnosti, co pěstovat, pokud není v okolí živočišná výroba.

Řada čtenářů možná neví, že pokud byste neuvolnil své pozemky, v okolí Zelenče by nevznikly některé cyklostezky. Lidé pak jednou za rok nadávají, když jsou cesty špinavé od traktorů..

My se snažíme, abychom cesty moc nezamazali. Snažíme se tam jezdit co nejméně a jen pokud není zbytí, rychle to uklízíme. Ale to byly dříve polní cesty. Zase děláme některé protislužby pro obec. Uklízeli jsme sníh  než si obec pořídila svoji techniku, a teď pomůžeme, když starosta potřebuje. Na druhou stranu nemáme pole oplocená a nikdo nerespektuje soukromé vlastnictví a lidi tam běhají se psy. Když sekáme kolem  biokoridorů, taky bych pejskaře poprosil, aby po svých psech uklízeli.

Jak se Vám žije v Zelenči?

Najednou se přistěhovalo hodně lidí. Mohl být větší důraz na rodinné domky. Ale zvykl jsem si na všechno a v Zelenči se mi žije dobře.

Byl jste členem obecního zastupitelstva, šel byste do toho znovu?

Už bych do toho nešel, protože jsem starej. V 90. letech jsem byl v zastupitelstvu za fotbalisty, pak jsem byl znovu zvolen v roce 2002, ale nelíbila se mi  ta masivní výstavba a už  jsem nechtěl znovu kandidovat. Fandím všem mladým. Lidi jsou v Zelenči dost  spokojeni, ale do zastupitelstva se  nikdo nehrnul. Tak je teď dobře, že bude ve volbách z čeho vybírat.

Zeleneč se za posledních 20 let neuvěřitelně proměnil, co byste mu popřál dál?

Aby lidi, když vyjedou z domu, nestáli frontu na silnici, aby se vůbec dostali do práce, nebo kam potřebují. Když to bude takto pokračovat, tak se nehneme. Jestli budou ve Mstěticích stavět, tak já bydlím ve Mstětické a ráno jen budu čekat ve frontě, až mě někdo pustí. Budeme tady jen zipovat, jestli to takhle dopadne.  V Zelenči by také mohlo být více živnostníků, ne všichni by museli jezdit za prací do města. Řemeslníci téměř nejsou. To vše bych Zelenči přál.

Ondřej Kopa