Vlastislav Janík: Heydrich bydlel v Panenských Břežanech sotva dva měsíce

Dnes je to přesně 79 let, kdy se v zatáčce v pražských Holešovičkách odehrál jeden z největších hrdinských činů domácího odboje v celé okupované Evropě. V 10:36 českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na mercedes se zastupujícím říšským protektorem a třetím mužem v hierarchii nacistického Německa Reinhardem Heydrichem. Ten jel ze svého venkovského sídla v Panenských Břežanech. Berte následující řádky třeba i jako pozvánku právě do Břežan a tamního horního zámku, kde je nyní umístěn Památník národního útlaku a odboje spravovaný Oblastním muzeem Prahy východ v Brandýse nad Labem. S jeho ředitelem a badatelem Vlastislavem Janíkem jsme si pro Rádio Z povídali o atentátu a spojitosti s Panenskými Břežany, které leží necelých 25 kilometrů od Zelenče.

Atentát na Reinharda Heydricha byl asi bez debat největším činem protinacistického odboje v celé okupované Evropě..

Ano, byl to největší odbojový čin a jsme rádi, že to udělali českoslovenští vojáci. Byl to navíc čin, který vrátil Československou republiku na předmnichovské hranice.

Ředitel muzea v Brandýse nad Labem a badatel Vlastislav Janík

V hledáčku odboje byl i K. H. Frank. Proč nakonec padla volba na Heydricha a ne na státního tajemníka pro protektorát K. H. Franka?

Heydrich hned po svém nástupu zahájil v protektorátu velký teror. Začal popravovat nejvyšší představitele československé branné moci. On nechal popravit i armádního generála Josefa Bílého. A to byl asi základní impuls pro československé zpravodajce v Londýně, protože jejich velitel František Moravec pod ním sloužil a asi mezi nimi byl přátelský vztah. Moravec pak řekl, že když je popraven Bílý, tak musí být popraven i vrah českého národa Heydrich. Proto hned 3. října 1941, pár dnů po nástupu Heydricha do Prahy, je vypracována operace Anthropoid.

Rozhovor s ředitelem muzea v Brandýse nad Labem Vlastislavem Janíkem pro Rádio Z

Už na konci roku 1941 byli vysláni parašutisté skupiny Anthropoid Gabčík s Kubišem, kteří přistáli na východ od Prahy u Nehvizd. Bez pomoci vycvičených vojáků z naší zahraniční armády by asi takový čin nebyl možný?

Ano, zpravodajské ústředí atentát iniciovalo. Ovšem bez domácího odboje by parašutisté ten čin jen těžko vykonali. Ta podpora byla významná a měli štěstí, že je sokolská organizace ochraňuje až do 27. května. Přípravy trvaly půl roku. Bylo zvažováno i to, že bude na auto zaútočeno už v zatáčce v Panenských Břežanech, nebo v polích a dokonce i na Pražském hradě. I tam měli parašutisté spolupracovníka, který jim podával informace o pohybu Heydricha po Praze. Nakonec zvítězilo to místo v Holešovičkách.

Místo atentátu na Reinharda Heydricha v pražských Holešovičkách

Ale Heydrich bydlel v Panenských Břežanech snad až od Velikonoc?

Ano, oni dlouho vybírali místo, kde budou bydlet. Lina Heydrichová si dlouho nedokázala vybrat, až se jí zalíbil dolní zámeček v Panenských Břežanech. Heydrich tam byl sotva dva měsíce.

K. H. Frank zase bydlel v horním zámečku, kde je dnes památník. To byla náhoda?

Náhoda to asi nebyla. To byly zámečky, které patřily před válkou židovským majitelům. Oni odešli ještě před válkou a předali zámečky československému státu. Vlastně v tom dolním zámečku ještě před Heydrichem bydlel první říšský protektor Konstantin von Neurath a poté, co byl odvolán Hitlerem, tam nastupuje Heydrich.

Proč nebylo vybráno místo atentátu někde za hranicemi Prahy po cestě z Břežan? I těm vojákům by se potom možná snadněji unikalo gestapu? 

Místo v Praze si vybrali i proto, že to byla ostrá zatáčka a auto s Heydrichem tam muselo zpomalit. Pak došli i k závěru, že se v Praze lépe rozptýlí a najdou úkryty u svých spolupracovníků. Proto zvítězila ta pražská zatáčka.

A proč 27. května? Je pravda, že měl být Heydrich odvolán z protektorátu do Francie?

On tady byl jako zastupující protektor a v protektorátu pobýval méně času. Heydrich jezdil po celé okupované Evropě, kde plnil příkazy od Hitlera a Himmlera. To, že měl odjet, byla spíše legenda, pořád měl být zastupující říšský protektor. A atentát na něj vlastně i oddálil konečnou likvidaci Židů. Díky těm parašutistům byla zachráněna i spousta lidských životů.

Při návštěvě památníku v Břežanech jsem se dočetl, že reakce gestapa byla přehnaně surová, ale dlouho nevedla k žádnému cíli..

To byla také psychologická reakce. Oni nejdříve postupovali velmi tvrdě. Pokud se nikdo nepřihlásí, tak mělo být popraveno až deset tisíc protektorátních občanů, ale pak udělali amnestii. A to byl také motiv jednoho z parašutistů, Karla Čurdy. On byl toho 27. května mimo Prahu a pak už se neměl kde skrývat a nemohl ani navázat kontakt s ostatními parašutisty, takže jeho cesta vedla přímo na gestapo.

Ona je velmi tenká ta linka mezi hrdinstvím a zradou?

Je to tak. Je těžké posoudit, jak bychom se zachovali my. Na obyvatelstvo byl vyvíjen velmi těžký psychologický tlak. Nikdo nevěděl, co bude zítra. Vraždění bylo na denním pořádku, visely vyhlášky o zastřelení jen za schvalování atentátu. Těžko říct, jak by se někdo z nás v této situaci zachoval.

Pojďme do dneška. Jaké máte plány s expozicí v Panenských Břežanech?

Expozici chceme oživovat směrem k 80. výročí. V říjnu otevřeme výstavu věnovanou Františku Pavelkovi, prvnímu parašutistovi vysazenému v protektorátu 4. října 1941. A takto chceme jít v těch osmdesátiletých výročích až do roku 1945 a připomenout i jiné výsadky než byl jenom Anthropoid.

Dolní zámek v Dolních Břežanech, kde měl sídlo Reinhard Heydrich

Jaký bude další osud dolního zámku, kde před svou smrtí bydlel Heydrich? Teď je v soukromých rukách a nepřístupný.

Na výročí atentátu bude jeden den zpřístupněn. Teď je v dezolátním stavu a jeho soukromý majitel se snaží o jeho rekonstrukci a propojení s obcí.

Ondřej Kopa

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *