Zeleneč před 100 lety

V letošním roce si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky. Státu vybudovaného na troskách Rakousko-uherské monarchie. Nechci opakovat notoricky známá fakta, že Habsburská mnohonárodnostní monarchie nepřežila 1. světovou válku, kterou sama pomohla vyvolat. Velká válka, jak se jí tehdy říkalo, však vstoupila do života každé rodiny a změnila osudy nejen lidí, ale i obcí. Podobně tomu bylo i v Zelenči. Stačí se jen zastavit a podívat se na pomníček ve středu obce. Najdeme tam jména jedenácti našich padlých pradědů.

Velká válka ale paradoxně stála i na počátku doposud nevídaného rozmachu naší obce.  Díky válce totiž v Zelenči poprvé zastavil vlak. Dráha z Prahy do Lysé nad Labem sice byla postavena už v roce 1873, nejbližší nádraží však bylo ve Mstěticích, kam museli Zelenečáci šlapat více než čtyřicet roků pěšky. První vlak tady poprvé zastavil až na začátku války v roce 1914, aby odvezl místní brance na vojnu. A po mnoha urgencích představitelů obce se i díky této události konečně podařilo zřídit železniční zastávku i v Zelenči. Přitom stačilo málo a žádný vlak by v Zelenči nikdy nezastavil. Podle původních plánů totiž měla železnice více kopírovat státní silnici a vést okolo Jiren, což si ovšem nepřál majitel Jirenského panství. Kvůli jeho obavám z hluku parních lokomotiv tak má dnes Zeleneč jedno z nejlepších dopravních spojení s Prahou.

Zřízení železniční zastávky v Zelenči na počátku války mělo nebývalý vliv i na další rozvoj obce. Na začátku století se místní živili převážně zemědělstvím. Možnost dojíždění vlakem za prací do Prahy tyto zvyky výrazně mění. Jak se doslova píše v zelenečské kronice: blízkost hlavního města, průmysl a možnost snadnějšího výdělku změnila povahu zaměstnání místních občanů.  Jednodušší cestování do Prahy udělalo ze Zelenče už tenkrát dobrou adresu i pro mnoho Pražanů, kteří se sem začali stěhovat a stavět nové rodinné domky. Zeleneč tak na začátku dvacátých let zažívá doslova stavební boom. Postupně začaly růst nové domy od nádraží směrem k historickému středu obce a také za tratí.  Podle dobové kroniky místní statkáři prodávali parcely poměrně lacino, 30 korun za sáh. Pro představu jeden čtvereční sáh se rovnal 3,6 m2. Zeleneč se tak rychle začal rozrůstat nejen směrem k trati na jih, ale také na západ směrem k Horním Počernicím a na východ ke Mstěticím. Protože už místní nechtěli pracovat v zemědělství, museli zelenečští statkáři hledat sezónní zaměstnance dokonce až na Slovensku. Ti často jezdili do Zelenče na léto i s celými rodinami.

První jména dostaly zelenečské ulice v roce 1933. Některé ulice se v průběhu let několikrát ještě přejmenují.  Od nádraží tak nejprve vedla Masarykova ulice, později Nádražní a konečně dnes ulice Československé armády. Zatímco v roce 1916 stálo v Zelenči 61 domů, v roce 1925 už to bylo 100 domů a v roce 1945 dokonce 417 domů. Podobně stoupal i počet obyvatel. V roce 1916 žilo v Zelenči 514 trvale přihlášených, po druhé světové válce to už byl 1,5 tisíce obyvatel. V roce 1932 byla v Zelenči otevřena pošta, a co je nejdůležitější, od 1. září 1934 má Zeleneč i vlastní školu. Na začátku to byla sice jen dvoutřídka. Ale i to byl velký krok dopředu, protože do té doby museli všichni zelenečští školáci docházet do Svémyslic. Veřejná obecní knihovna byla v Zelenči založena už v roce 1921.

Bez zajímavostí nebyla ani politická situace před sto lety v Zelenči. Nejsilnější politickou stranou byli v období První republiky komunisté. Nebylo to v té době ničím výjimečné a odpovídalo to dělnickému složení obyvatelstva obce. V obecních volbách v roce 1927 získali 149 hlasů a 4 mandáty. Vládu nad obcí ale měla koalice sociálních demokratů, lidovců, živnostníků a agrárníků, pro kterou hlasovalo 271 místních. V obecním zastupitelstvu měla tehdy dohromady 8 křesel. Nejsilnější koaliční stranou byli sociální demokraté a agrárníci. Starostou obce byl zvolen sociální demokrat Josef Radil.

V Zelenči byl před sto lety i velmi pestrý kulturní a sportovní život. V obci vyvíjelo činnost hned několik spolků. Divadelní ochotníci hrávali svá představení v sále U Lva, který později bohužel vyhořel. Divadlo tehdy hrávali zelenečští sokolové i hasiči. V roce 1932 byl založen divadelní spolek Mošna. Samostatná tělocvičná jednota Sokol byla v Zelenči vytvořena v roce 1927, do té doby patřila pod Svémyslice. Sportovní klub v Zelenči pak svoji historii píše od počátku třicátých let. První fotbalové hřiště stávalo mezi železniční tratí a dnešní ulicí Dunajevského. Na dnešní hřiště se pak přestěhovalo na začátku okupace. O tom zase příště. V Zelenči to prostě vždycky žilo.

Za pomoci obecní kroniky napsal Ondřej Kopa